Jedna z nejčastějších teorií předpokládá, že se velký mozek primátů vyvinul v souvislosti s jejich oblíbenou potravou ovocem. To je cennou a rozmanitou potravinou, ale není k dispozici stále. K jejímu získání si proto živočich musí pamatovat, kde rostou ovocné stromy a v jakém období na nich ovoce dozrává. Což samozřejmě vyžaduje určitou kapacitu mozku. Podle tohoto předpokladu tak jeho velikost přímo souvisí s podílem ovoce v jeho jídelníčku.
Nesnadné, ne-li nemožné
Tuto teorii však dosud nikdo vědecky nezkoumal a nepotvrdil. Savci, kteří se živí převážně ovocem, totiž každodenně podnikají za potravou dlouhé nepředvídatelné cesty. Je proto velmi nesnadné, ne-li nemožné napodobit stejné podmínky v laboratoři, kde by se dalo změřit, zda a jak se liší úspěšnost hledání stromů s dozrávajícím ovocem u savců s odlišně velkým mozkem. Vědci z německého institutu Maxe Plancka ale našli způsob, jak tento problém vyřešit. Výsledky toho, co zjistili, zveřejnili ve vsé studii.
Ostrovní laboratoř
Možnost získat potřebné odpovědi jim nabídl téměř 16 kilometrů čtverečních velký ostrov Barro Colorado v Panamském průplavu. Celý ostrov je porostlý tropickým deštným lesem a obývá ho původní středoamerická fauna. Zdejší plodožraví savci se tu každoročně po dlouhé tři měsíce živí téměř výhradně plody silovoní, stromů s odborným názvem Dipteryx oleifera. Tito mohutní pralesní velikáni kvetou v létě nápadnými purpurovými květy, které nelze z výšky přehlédnout. Vědci tak mohli za pomoci dronů zanést každou plodnou silovoň do mapy ostrova.
Primáti vs. šelmy
Všichni savci, kteří se na ostrově živí plody silovoně, musí řešit stejný úkol: Najít v pralese stromy tohoto druhu, a to přesně ve chvíli, kdy na nich plody dozrávají. Případně si tuto informaci pamatovat z předchozích let, což by jim mělo hledání usnadnit. Díky této jejich každoroční honbě za potravou získali vědci možnost srovnat úspěšnost hledání u savců s odlišně velkým mozkem. Zvolili čtyři zdejší běžné druhy: Chytřejší primáty zastupovala ve výzkumu malpa kapucínská a chápan středoamerický, ty s menším mozkem pak nosál bělohubý a kynkažu.
Sledování na dálku
Několik jedinců od každého druhu vědci vybavili GPS lokátorem, takže mohli přesně sledovat jejich pohyb po pralese, a akcelerometrem, což je přístroj, který prozrazoval jejich okamžitou rychlost. Tedy především to, zda a jak dlouho se na navštíveném stromě krmili. Získaná data pak vědcům umožnila porovnat čas, který každý jedinec strávil putováním ke vhodnému zdroji potravy, s časem, který věnoval jejímu samotnému příjmu. Jinými slovy: Jak účinné bylo jeho vynaložené úsilí?
Překvapení vědci
Výsledky vědce překvapily, jejich předpoklad, že primáti obdaření větším mozkem budou při hledání potravy rychlejší a úspěšnější, se nepotvrdil. Právě naopak, „chytřejší“ primáti hledali plodící stromy stejně dlouho jako jejich „hloupější“ konkurenti. K získání potravy tak vynaložily všechny čtyři sledované druhy stejné úsilí, větší mozek primátům k lepším výsledkům nepomohl. Je tedy zřejmé, že pokud jsou primáti s větším mozkem chytřejší, při hledání potravy svou inteligenci nepoužívají.
Proč mají někteří savci větší mozek?
Důvod, proč jsou někteří savci vybaveni větším mozkem, tak zůstal nezodpovězen. Ale i negativní výsledek má svou cenu. Vědci tak mohou začít pracovat s novou hypotézou. Za jednu z nejpravděpodobnějších považují možnost, že vývoj většího mozku souvisí se životem v určitém společenském uspořádání, s užíváním nástrojů a kulturou. Tuto teorii však bude nutné dalším výzkumem potvrdit. A nebo také vyvrátit.
Ostrov Barro Colorado a jeho příroda
Základna Smithsonova institutu pro tropický výzkum
Ostrov Barro Colorado leží v Gatunském jezeře, které je součástí Panamského průlivu. Díky své poloze a také skutečnosti, že byl již v roce 1923 prohlášen za přírodní rezervaci, se na něm zachoval původní tropický deštný les. Dnes slouží jako základna Smithsonova institutu pro tropický výzkum. V posledním výzkumu, na němž se institut také podílel, hrál hlavní roli jeden z místních pralesních velikánů a čtyři savci, kteří se živí jeho plody.
Silovoň Dipterys oleifera
Tropický strom Silovoň Dipterys oleifera patří do čeledi bobovité (Fabaceae), která zahrnuje jak byliny (patří sem např. vojtěška, hrách a příbuzné plodiny), tak vzrostlé stromy (např. trnovník akát). Plody jsou lusky obsahující jedlá semena s mandlovou vůní. Lidé si cení i jeho velmi tvrdého dřeva.
Malpa kapucínská (Cebus imitator)
Panamská malpa kapucínská byla až do roku 2010 považována za poddruh malpy C. capucinus, teprve v roce 2012 byla uznána jako samostatný druh. I když tato opička při hledání potravy moc inteligence neprokázala, rozhodně není hloupá. Kromě jiného se proslavila tím, že dovede používat nástroje – třeba kameny k rozbíjení ořechů, nebo že její společenstva mají svou kulturu: Znalosti si předávají z generace na generaci.
Chápan středoamerický (Ateles geoffroyi)
Vzdušný akrobat chápan středoamerický má dlouhé štíhlé končetiny a jako pátá mu při pohybu v korunách stromů pomáhá chápavý ocas. Ne náhodou se mu v angličtině říká „pavoučí opice“ - spider monkey. Obývá tropické deštné lesy celé Střední Ameriky, kde vytváří řadu poddruhů. Téměř všechny jsou ohrožené vyhynutím, kromě úbytku pralesů ho leckde ohrožuje i lov pro maso.
Nosál bělohubý (Nasua narica)
Nosál bělohubý je šelma z čeledi medvídkovitých (Procyonidae), která žije v lesích od jihu Severní Ameriky až po severní hranice Jižní Ameriky. Přestože obratně šplhá po stromech, potravu raději hledá na zemi. Podobně jako mývalové, se inteligentní nosál přizpůsobil životu v blízkosti lidí – vybírá odpadkové koše a kontejnery a v turistických centrech s oblibou žebrá o potravu. Na rozdíl od svých příbuzných je aktivní ve dne.
Kynkažu (Potos flavus)
Přestože jde o šelmu (čeleď medvídkovitých - Procyonidae), hlavní potravou samotáře kynkažu je ovoce. Je to milovník sladkého, kromě ovoce si pochutnává i na květním nektaru, který vylizuje svým až 20 cm dlouhým jazykem. V pralese proto slouží jako významný opylovač. Na zem prakticky neslézá, zdržuje se v korunách stromů, kde mu při šplhání, a to i hlavou dolů, pomáhá chápavý ocas.
