Tato zvláštní zvířata chová Zoologická zahrada a botanický park Ostrava od roku 2022 v pavilonu Wanderu - aktuálně dva páry ve dvou expozicích. V lednu letošního roku jedna ze samic poprvé porodila, a to jednoho samce a dvě samičky. Sameček bohužel po pár týdnech uhynul, ale samičky prospívají.
Za dva a půl měsíce porodila tatáž samice znova, opět tři mláďata, tentokrát dva samečky a jednu samičku. V jedné expozici je tak k vidění rodina čítající celkem sedm jedinců, ve druhé samotný pár. Chovatelé však doufají, že se i ten brzy rozmnoží.
Co jsou to Tany?
Přestože tany, které si můžete v Zoo Ostrava dobře prohlédnout, připomínají hlodavce, nemají s nimi nic společného. Zoologové je dlouho nedokázali přesně zařadit: Postupně byly řazeny k hmyzožravcům a později k primátům, s nimiž mají i řadu společných znaků.
Tany mají nos pokrytý vlhkou kůží (tzv. rhinarium) a nemají hmatové vousky. Jejich dolní řezáky tvoří zubní hřeben, který používají k ošetření srsti (podobně jako lemuři). Mají relativně velký mozek a dobře vyvinutý zrak. Používají přední končetiny k manipulaci s potravou. I genetické výzkumy potvrdily, že tany jsou nejblíže příbuzné právě primátům. Dnes patří do samostatného řádu tany (Scandentia), který zahrnuje přes 20 druhů.
Akrobatky tropického lesa
Tany severní (Tupaia belangeri) se vyskytují v jihovýchodní Asii, kde obývají světlé tropické a subtropické lesy a plantáže od nížin až do nadmořské výšky 3 000 m. Jsou aktivní přes den. Pohybují se hbitě po zemi i po stromech, k čemuž jim slouží pětiprsté chápavé tlapky s drápky. Živí se bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci, vejci a mláďaty ptáků, občas i uhynulými zvířaty, ale také výhonky rostlin, měkkými plody a semeny, k jejichž šíření tak přispívají.
K odpočinku a spánku se ukládají do stromových dutin. V dutině také samice po 45–50denní březosti rodí holá a slepá mláďata. V prvních dnech je samice přichází nakojit jednou až dvakrát denně, později jednou za dva dny. Malé tany rostou velmi rychle a zhruba po měsíci opouštějí rodné hnízdo.
