V posledních desetiletích hmyzu celkově ubývá, mnohým druhům dokonce hrozí vyhynutí. Mohou za to nejen klimatické změny, ale hlavně změny v hospodaření s krajinou, úbytek vhodného životního prostředí a potravních možností a jeho znečištění. Ke všem těmto rizikům nedávno přibylo další: dravý nevybíravý přivandrovalec. A podle posledního výzkumu je situace dokonce horší, než se vědci domnívali.
Sršeň asijská dobyla vetšinu západní Evropy
Jak její jméno napovídá, domovem sršně asijské je jihovýchodní Asie, kde vytváří několik barevných poddruhů. Do Evropy se dostal poddruh Vespa velutina nigrithorax, který je rozšířen hlavně na jihu Číny. A právě odtud přicestovala v roce 2004 do Francie.
Nešlo o pouhého importovaného jedince, v přepravním kontejneru se ukrývalo téměř celé sršní hnízdo. Neuplynulo ani dvacet let a sršeň asijská dobyla velkou část západní Evropy. A od samého začátku bylo zřejmé, že jde o jednoho z nejnebezpečnějších živočišných vetřelců, který byl do Evropy zavlečen.
Pohroma pro včely
Jako první zaznamenali její nebezpečnost včelaři. Dravá sršeň napadá včely, které se jí na rozdíl od asijských druhů včel nedokážou bránit. Několik sršní tak je schopno zlikvidovat celé úly. Brzy se však ukázalo, že včely nejsou jejich jedinou kořistí. Sršeň asijská loví mnohem víc zástupců hmyzu. Ale teprve nedávný výzkum, při němž vědci použili zcela novou metodu, přinesl doslova šokující výsledky.
Potrava pro larvy
Ulovený hmyz sršní dělnice nežerou, dávají přednost sladkému nektaru. Ale jejich larvy potřebují ke svému vývoji stravu bohatou na živočišné bílkoviny, veškeré úlovky proto nosí do hnízda. Dříve vědci sledovali dělnice a z přinášených „balíčků“ potravy určovaly zástupce uloveného hmyzu podle jejich tvarových znaků. Dokázali tak určit přibližně 150 různých druhů hmyzu, které sršně pravidelně lovily. Mnoho vzorků ale bylo v takovém stavu, že se nedalo poznat, o jakého živočicha se jedná.
Nový objev
V novém výzkumu se vědci zaměřili přímo na larvy v hnízdech. Odebírali vzorky z jejich trávicího ústrojí a vyloučený trus z hnízd ze čtyř západoevropských států, které jsou invazními sršni nejvíc postižené: z Francie, Španělska, Anglie a z ostrova Jersey. Vzorky sbírali od jara do zimy, tedy v období, kdy jsou sršně aktivní, a zjišťovali, jaké genetické informace obsahují. Přečtené geny jim pak naprosto přesně prozradily, z jakého živočicha vzorek pochází.
Opylovači v ohrožení
Výsledky byly alarmující – potrava sršních larev obsahovala genetické informace více než 1400 zástupců živočichů! A to pravděpodobně vědci neurčili všechny. Největší zastoupení měl v potravě sršní blanokřídlý hmyz, především zmíněné včely. Hned na druhém místě se ocitl hmyz dvoukřídlý – různé mouchy a pestřenky. Sršně ale loví i brouky, ploštice a křísy, saranče, motýly a pavouky. Největší část úlovků přitom tvořily druhy navštěvující květy, z nichž většina patří mezi významné opylovače rostlin.
Nevybíravý predátor
Když vědci srovnali zastoupení jednotlivých druhů v různém prostředí a v různém období, bylo zřejmé, že sršně nejsou odkázány na určitý druh potravy - lovily všechno, co bylo právě k dispozici. Jsou tedy mimořádně přizpůsobivé, což je jako invazní druh činí mnohem nebezpečnější. Vědci dokonce usoudili, že převaha včel medonosných v jejich potravě souvisí s tím, že zprávy o sršních hnízdech dostávali hlavně od včelařů, a včely tak byly v oblasti tou nejpočetnější a nejdostupnější skupinou hmyzu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
